Homeopatie...

dlouho jsem přemýšlela, čím začít. Když mám popsat něco tak významného, není to jednoduché. Homeopatii praktikuji 23 let a stále objevuji nové možnosti a žjišťuji, že homeopatie není jen léčba... 

Mohli bychom říci, že to je energetická léčba...

Ano, tím nepopiratelně je... ale to stále nestačí... 

Homeopatie je spíše cesta transformace duše... Od chvíle, kdy vse vydáte touto cestou, je to, jako kdybyste se utvrdili, že v sebe máte důvěru. Důvěru ve své sebeléčivé schopnosti. Důvěru ve svůj vnitřní hlas, svou intuici. Překročili jste přes pomyslnou čáru.. Ve chvíli, kdy se rozhodnete přijít do poradny, jste vykročili směrem k sobě, hledat svou vlastní sílu, která už bude vědět, co má dělat, když jí pomůžeme správným homeopatickým lékem, čili správnou energetickou informací. A od chvíle, kdy se touhle cestou vydáte, to už nikdy nebude stejné. Přebíráte totiž zodpovědnost za své zdraví, z bezmocného se stává mocný, který putuje krajinou své duše, aby našel zdroj své síly, která znovu nastolí rovnováhu a zdraví.

Homeopatie jako energetická léčba

Všechny bytosti jsou tvořeny energií. Každá bytost má hmotnou a jemněhmotnou část, která jí vždy předchází. Je to, jako když umělce napadne, že vytvoří hudební nástroj - nejdříve přichází myšlenka (jemněhmotná část) a teprve pak vznikne nástroj samotný (hmotná část). 

Navíc každá bytost - každý nástroj - má své ladění... Kdyby každý z nás byl orchestr, který ve zdravém stavu nádherně ladí, hraje líbezné melodie a každičký tón do toho celku krásně zapadá, pak dirigentem je kdo jiný než naše duše (v návaznosti na smlouvu, kterou uzavřela s duchem), a každý nástroj může být orgánem. Životní síle (energii), která orchestr řídí, kdysi Hippokrates a jeho žáci říkali "vis medicatrix naturae" neboli léčivá síla přírody. Hahnemann, jenž jako první jasně definoval organon homeopatické léčby, jí říkal vitální síla (jistě znáte pojem vitalita). Na západě pro ni používají slovo "spirit" neboli duše, Japonci ji říkají "chi" a Hindové "Prána".

Ať jí říkáme jakkoli, je to naše vyšší vědomí, které ví, proč jsme sem přišli. Stejně tak jak dirigent řídí celý orchestr a ví, kam každý takt směřuje a co na něj navazuje, tak i naše vyšší já ví, proč prožíváme danou etapu života a kam to směřuje, a dává pokyny mysli a dalším složkám naší bytosti. Naše mysl je takový delegát pro naší misi. Ve zdravém stavu se umí upozadit a jet na volnoběh, když je třeba, anebo naopak zapnout a vše vyzjistit, promyslit, naplánovat, a vyřídit.. Každý člověk je naladěn na svou jedinečnou frekvenci, u někoho převládá harfa, u někoho housle, u někoho píšťala či bicí.. Každý má své jedinečné uskupení a poměrné zastoupení toho či onoho nástroje.

Léčba různými druhy energií - a je jich nespočet - je tedy velmi přirozenou metodou. 

Homeopatie je také energetická léčba, která používá jakousi základní energetickou matrici čehokoli zhmotněného do naší hmotné dimenze.

Homeopatický lék je vybrán na základě podobnosti s naším aktuálním nastavením a ve správné vibraci (síle) předává našemu řídícímu centru (našemu vyššímu já) energetickou informaci, jakýsi impulz k nápravě. Naše životní síla pak sama zařídí návrat ke zdravému stavu (jako s nástroji - pošteluje pár nástrojů (orgánů), některým  vymění struny, jiné nechá trochu přeladit, dalším pošteluje klapky, a nakonec je všechny navzájem sladí - zharmonizuje).

Homeopatie tedy pomáhá člověku najít svou jedinečnou harmonickou melodii. Ale podstatu člověka nemění - ladná harfa vždy zůstane ladnou harfou, znělý akordeon bude vždy tahounem kapely, a energické bicí budou prorážet svými údery... 

Každý jsme jedinečný. Homeopatie ve svém přístupu tuto jedinečnost ctí, a léčí pouze ty oblasti, ve kterých se necítíme dobře. 

Takže jak to funguje v praxi? Pojďme si dát příklad:

Do poradny přišla 35letá žena, která je velmi živá, má ráda rychlý pohyb, tanec, a svou práci, ke které se před půl rokem vrátila poté, co byla 5 let na mateřské se svými 2 dětmi. Své děti i manžela má moc ráda (i když není klasická "kvočna" - jak říká), ale často je na ně protivná, obzvlášť když se cítí unavená. Stavy se taky zhoršují díky PMS (premenstruačnímu syndromu). To je pak dokonce vzteklá, nejraději by z domova utekla na chalupu, kde by mohla být sama, protože nemá náladu ani na děti ani na manžela. Někdy se dostane do stavu apatie, kdy není schopna nic dělat.

Přišla kvůli opakující se bolesti hlavy, PMS a apatii. Ta jí vadí, protože pak nemůže dělat svou práci. Je hodně "v hlavě".

Žena dostala Sepii v potenci 200CH, což je potence dostatečně vysoká, aby zasáhla i do emoční sféry, ale ne příliš vysoká, aby klientku zhoršila. 

Na kontrolu přišla po 2 měsících. Mezitím jsme si psaly ohledně mírného homeopatického zhoršení, které přišlo po 3. dávce léku. PMS probíhal mnohem silněji a klientka si chtěla vzít Brufen. Místo toho si léky rozředila, aby je během dne popíjela, a také si na ten den vzala volno. Další den se cítila mnohem lépe.

Na kontrole po 2 měsících  mi povídala, že to bylo zajímavé období, protože se jí vrátily sny o moři, které mívala před dětmi .. Druhá menstruace proběhla mnohem lépe a celkově se cítí klidnější, i když několikrát dlouho plakala. Už během svých "stavů" necítí takový odpor k dětem, ale svěřuje se, že to není ještě úplně tak, jak by si představovala. S mužem je to stejné, začíná si uvědomovat, že vůči němu chová zášť, ale neví vůbec proč... 

Dostává Sepii 1M a 200CH 1M se vezme ráno a 200CH na noc 1x týdně, po dobu 3 týdnů. 

Když přišla na 2. kontrolu, svěřila se, že to málem vzdala. Ale je ráda, že vytrvala.Tentokrát došlo ke zhoršení až během 2. měsíce, a nával emocí se neobešel bez velké hádky. Ale něco se prý vyčistilo a k muži se cítí blíž. S dětmi se více smějí a uvědomuje si, že před tím trpěla silnými výčitky svědomí, že na ně byla tak hnusná. Teď se jí neskutečně ulevilo, že je to pryč. Pomalu se dostává zpátky k sobě a hledá způsob, jak se věnovat svým koníčkům i s dětmi - rozhodla se je začít brát na výšlapy, i když to bude ze začátku pomalejším tempem. Manžel je nadšen a prý jsou si zase blíž. 

Na tomto případu je krásně vidět, že homeopatie nemění nastavení člověka. Tato žena je dynamická a trpěla proto, že měla pocit (blud), že jí rodina překáží; trpěla, protože neuměla skloubit svoje potřeby s potřebami rodiny. 

Homeopatická léčba je celostní - léčí potíže psychické i fyzické. Sepie pomohla ženě na mentální a emoční rovině, a to se okamžitě promítlo do roviny fyzické, která se také zlepšila. Bez toho, aniž by se změnilo mentální nastavení klientky, by se nevyléčily ani ženské obtíže. Homeopatie tedy neléčí jeden symptom odděleně - v tomto případě třeba PMS, ale léčí člověka jako celek. 

Lék je vždy vybrán na základě podobnosti. Sepie je jeden z největších "ženských" léků v homeopatii. Je to hlavonožec a žena, která potřebuje Sepii, má oddělenou hlavu od srdce, což se projevuje hlavně v rozporu mezi kariérou a rodinným životem; neumí zakomponovat prožitky anebo je odmítá kvůli tomu, že je pořád v hlavě.. Sepie léčí mnoho psychických potíží od častého rozčilení, přes averzi ke společnosti, po apatii... Žena Sepie se často trápí pocity viny, protože o sobě smýšlí jako o špatné matce, která je nedostačivá. Dohání jí to k pláči a touze se izolovat. Zlepšuje se u moře, kde se zlepšuje i lupenka, kterou tento lék také léčí. Sepie  léčí mnoho uro-genitálních potíží, od výtoků, prolapsu, po neplodnost či rakovinu. 

Homeopatická léčba a mýty o ní...

Mýtus 1: homeopatie je nevyzkoušená věda

Pravda: homeopatie je založená na experimetnálních, farmaceutických a klinických datech. Už desítky let jsou homeopatické léky prozkoumávány a opakovaně je prokazována jejich účinnost v různých indikacích. Klinické studie byly prováděny v Indii, Spojených Státech, Británii, Francii a mnoha dalších zemích. Veškeré principy homeopatie jsou založeny na profesionálně vedených experimentech, vedoucích ke zcela logickým a zároveň spolehlivým závěrům, mnohonásobně ověřeným v praxi dnes a denně po celém světě.

Mýtus 2: homeopatické léky jsou pouhými kuličkami cukru, které fungují na bázi placebo efektu, přičemž nemají žádnou uzdravovací hodnotu

Pravda: homeopatické léky jsou sice v základu kuličkami sacharozy, ty však slouží jako nosiče energetických informací, které byly do nich postupem dynamizace a ředění, tzv. potencování, vpraveny. Tyto energetické informace pochází z původně hmatatelné substance, která však ne vždy je v neředěném stavu léčivá. Účinky vysokých potencí jsou celosvětově prozkoumány a ověřeny. Opakovaně se tak potvrzuje, že se nejedná o placebo efekt. Veterinární homeopatie je tomuto tvrzení nevyvratitelným důkazem, neboť zvířeti nevysvětlíte, že mu dáváte homeopatický lék, nicméně to nijak neznemožní jeho uzdravení právě tímto lékem. Přitom se může domnívat, že mu dáváte pamlsek, který běžně dostává. Pokud by homeopatie fungovala na bázi placebo efektu, zvířata by na homeopatické léky vůbec nereagovala. To samé by platilo pro novorozeňata a batolata, která ještě nerozumí mluvenému slovu a pojem "léku" jakožto léčivého prostředku jim zcela uniká.

Mýtus 3: homeopatie je zázračnou léčebnou metodou, která vyléčí jakoukoli nemoc

Pravda: homeopatie je léčbou energetickou - každý lék v sobě nese konkrétní energetickou informaci a podle toho, co právě potřebujeme ´slyšet´, homeopat vybírá vhodný lék. Homeopatické léky promlouvají k naší životní síle. Naše životní síla vychází z našeho řídícího centra, kde ´sídlí´ naše vyšší já. Existuje v energetické formě, která se po naší fyzické smrti stahuje zpět do vyšších sfér, k našemu zdroji. Je nehmotné povahy, a způsob, jak se k ní dostat, nemůže být tedy hmotný. Homeopatická léčba je energetické čili nehmotné povahy, a tak promlouvá stejným jazykem. Naše vyšší já určuje ´chování´ naší životní síly - a tedy to, jak se já jako člověk tady chovám - podle naší energetické matrice. Zjednodušeně řečeno: na homeopatické léky reagujeme podle základního nastavení životních lekcí, které si pro tento život vybereme. Podle toho se řídí naše vnímání a reakce na vše, což dál spouští řetězovou reakci zkušeností - našich energetických otisků, které nás dál formují. Pokud jsme připraveni posunout se dál v našem vývoji, tak poté, co lék předá našemu řídícímu centru potřebnou informaci, si pak rozpomeneme na to, co potřebujeme, abychom udělali nápravu - sami. Tímto můžeme říci, že homeopatie pomáhá měnit naše energetické nastavení i naši energetickou matrici. Pojem nemoc je v homeopatii chápán úplně jinak než v medicíně klasické. Zdraví není konstantou, je to stav, který musí být denně udržován, každé vychýlení se z našeho středu je pak kompenzováno návratem zpět, a když ne, vzniká stav disharmonie, tedy nemoci. Ta může být krátkodobá a povrchní, nebo může zasahovat hluboko a projevovat se velmi závažně. Homeopatie za nás nic neudělá, veškerou nápravu nastolí naše životní síla poté, co dostane impuls od homeopatického léku. Zázračné vyléčení tedy vlastně neexistuje, uzdravení je návratem do svého středu, k sobě, předpokládá nalezení oné vnitřní síly, předpokládá, že jsme připraveni posunout se dál, a stát se tak celistvějšími a svobodnějšími.

Mýtus # 4: homeopatie se dá využít jen při léčbě chronických nemocí, nelze jí využít v akutních stavech, např. průjmech, horečce, kašli, rýmě, atd.

Pravda: homeopatie je rychle účinkujícím médiem v akutních stavech a může být efektivně použita v léčbě horečky, chřipky, infekce, atd. 

Je zřejmé, že léčba již chronického stavu trvá mnohem déle než léčba akutního stavu dítěte, který je přechodný. V případě, že homeopat léčí akutní stav, podává léky, které odpovídají aktuálnímu projevu potíží. V tomto případě i homeopatie umí účinkovat jen symptomaticky. Někdy je akutní projev jakýmsi výhřezem stavu chronického, pak i po podání byť jen nízké potence léku dochází k hlubším nápravám, než jen pouhému zahnání chřipky či anginy.

Do akutních chorob spadá i téma dětských nemocí. Většinou není zapotřebí akutní homeopatické léčby při běžném průběhu dětských nemocí. Chápu maminky, které se obávají o své děti a chtěly by jim nějak usnadnit cestu. Je ale třeba připomenout si, že dětské nemoci jsou jakýmsi testem v daném věku. Organizmus si zkouší, jak schopným je v boji proti danému nepříteli a po té, co se s ním vypořádá, se stává samostatnějším a tím pádem zdravějším. Homeopatie by měla pomáhat v situacích, kdy se zasekneme v nějakém bodě a nemůžeme sami dál: pokud je tedy dítě schopno samo se s nemocí vypořádat, zásah do jejího průběhu není na místě. V drtivé většině případů stačí, kdy necháme dítě v klidu, poskytneme mu podporu (hmotnou - bylinné čaje, správná strava, a emoční - naši péči, zájem, pomazlení, blízkost), a čas. Kromě homeopatické akutní léčby také můžeme použít byliny, případně tradiční postupy, o kterých se můžete dočíst v podkapitole Akutní léčby, lidové léčitelství.

Jakmile iminentní ohrožení života či akutní stav překleneme, nastává ideální moment pro hlubší homeopatickou léčbu.

Mýtus # 5: homeopatie není moc rozšířenou léčebnou metodou

Pravda: Podle statistik WHO je homeopatie hned po tradiční čínské medicíně druhou nejpraktikovanější léčebnou metodou na světě. Oblíbenou byla a je u mnoha významných osobností našich i dávných dob. Celkový seznam čítá stovky osobností, z nichž uvádím jen malý výčet těch úplně nejznámějších:

• velká část evropské šlechty, mezi něž patří i královna Alžběta II, její syn Princ Charles, královna matka,
• několik papežů: Leo XII, Gregory XVI, Pius IX, Pius X, Pius XII, Pavel VI a Jan Pavel II.
• duchovní vůdci jako Mahatmá Gándhí, Matka Tereza, Emanual Swedenborg, R. Steiner, a mnoho dalších
• 3 američtí prezidenti: James Garfield, Chester A. Arthur a Warren Harding
• bývalý Britský premiér Tony Blair
• John Davison Rockefeller, který se dožil 99 let; jeho příběh je zajímavý tím, že ač zbohatnul investováním do alopatické medicíny, sám se celý život léčil homeopaticky
• vynálezce tzv. morseovky - Samuel Morse
• nejrychlejší sprintér světa Usain Bolt
• spisovatelé jako Johan W. Goethe, Mark Twain, Charles Dickens, F. Dostojevsky, Anthon Čechov, Henry D. Thoreau, Henry W. Longfellow, Washington Irving, Nathaniel Hawthorne, Harriet Beecher Stowe, a mnoho dalších
• nespočet skladatelů jako Ludwig Van Beethoven, Frederic Chopin, Richard Wagner, Nicolo Paganini, Robert Schumann, hudebníků jako houslový virtuos Sir Yehudi Mehuhin, zpěváků jako Paul McCartney, George Harrison, Axl Rose, Moby, Cher, Tina Turner, a mnoho dalších
• také mnoho herců, mezi něž patří např. Catherine Zeta-Jones, Monica Bellucci, Mariene Dietrich, Orlando Bloom, Lesley Ann Warren, a další

Mýtus # 6: pacienti musí během homeopatické léčby dodržovat přísná stravovací a pitná omezení

Pravda: omezení v jídle nebo pití není nutné.

Mýtus # 7: pacient musí přestat brát veškeré léky, které doposud užíval, aby homeopatická léčba fungovala

Pravda: homeopat by neměl nikdy vážně nemocnému pacientovi zakázat nebo jej odrazovat od užívání léků, které mu doposud předepisoval ošetřující lékař, a na kterých je v danou chvíli fyzicky závislý. Nemocný sám se může rozhodnout, že po konzultaci s ošetřujícím lékařem začne některé léky postupně vysazovat, v takových případech sami lékaři vidí výrazná zlepšení a častokrát sami vysazení navrhnou. Velmi důležité je, aby vysazování bylo pozvolné a monitorované, čím déle pacient alopatické léky bral, tím pozvolnější by vysazování mělo být.

Zvláštní kategorií jsou pacienti s rakovinou, kteří nesouhlasí s chemoterapií a vědomě se rozhodnout léčit se pouze homeopaticky už od počátku. Mají na to právo, jedná se o jejich zdraví a mají právo svobodné volby.

V zahraničí existují homeopatické kliniky, které poskytnou veškeré zázemí pacientům s rakovinou v pokročilém stadiu, nejen odbornou léčbu ale i péči, která jim usnadní překlenout první fázi léčby. Ve chvíli, kdy je jejich stav stabilizován, nebo jsou téměř vyléčeni, vrací se domů, kde s léčbou pokračují a nadále dochází na kliniku na vyšetření. Po úplném vyléčení rakoviny se pak nadále léčí homeopaticky, čímž zamezí recidivě rakoviny.